Naše škola je úplnou vesnickou školou v centru obce v blízkosti lesa s dostatečným okolním prostorem (okrasná a zeleninová zahrada, ovocný sad s altánem, multifunkční a asfaltové hřiště, respiria). Rozlohou se jedná o velkou budovu, avšak ráz školy i celkový počet žáků umožňuje rodinný přístup. Průměrný počet žáků na jednu třídu je výrazně nižší než maximální povolená kapacita, což přispívá k efektivnější prevenci před vážnějšími konflikty mezi žáky. Pedagogové mohou lépe respektovat individuální tempo a potřeby žáků. Navzájem se všichni známe, nedělá nám problém pracovat „společně“ napříč věkovým spektrem. Starší žáci jsou nápomocni mladším. Rádi bychom, aby naše škola byla prostředím, kde se mohou žáci svěřit, očekávat radu a také pomoc.

Jsme moderně vybavená škola, využíváme maximum dotačních příležitostí pro další modernizaci a nadále v tom budeme pokračovat, abychom naše vzdělávání přizpůsobovali aktuálním společenským proměnám, které se odehrávají rychlým tempem.

Pedagogové se pravidelně vzdělávají jak individuálně, tak „týmově“ v oblasti „soft“ i „hard“ technik. Učitelé při výuce uplatňují formy kooperativního učení, individuálního učení, frontálního učení a využívají např. tyto metody: metoda kritického myšlení, konstruktivistická pedagogika, projektové vyučování, problémové učení a prvky badatelství, vrstevnické učení, metody rozvoje čtenářských strategií, metody rozvoje finanční gramotnosti, diskuse i debata.

Pro další podporu efektivního učení a kompletního porozumění probírané látce využíváme kriteriální a formativní hodnocení a hodláme v tomto směru na sobě ještě více pracovat. Taktéž se začínáme intenzivně zabývat možností zavedení tandemové výuky do některých vyučovacích hodin.

            Rádi bychom, aby se každý žák prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám (případně s využitím podpůrných opatření) optimálně vyvíjel a dosahoval svého osobního maxima. Náš vzdělávací program se jmenuje „Škola pro život“, a proto je naším cílem motivovat a vést žáky k aktivnímu učení, propojovat poznatky s jejich praktickým využitím. Chceme dát žákům možnost zažít úspěch, nebát se chyb a naučit se s chybou pracovat. Zapojujeme se do řady vědomostních, sportovních i dovednostních soutěží.

 Naším cílem je, aby v průběhu vzdělávání žáci získali takové osobnostní kvality, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi, v průběhu života se dále vzdělávat a podle svých možností se aktivně podílet na životě společnosti.

Partnerský přístup pro nás znamená především vzájemný respekt a úctu mezi žáky, učiteli i rodiči. O dobré sociální vztahy se snažíme stále pečovat, neboť je považujeme za stejně důležité jako akademické znalosti. Rodičům nabízíme účast ve vyučování a konzultační třídní schůzky formou tripartity (rodič - žák – učitel). Podporujeme otevřenou komunikaci s rodiči i veřejností. Rádi bychom rodičovskou veřejnost více „vtáhli“ do dění ve škole.

Každý partnerský vztah je vytvořen na základě důvěry ke schopnostem druhého. Dále tedy budeme vytvářet ve škole atmosféru, která bude tuto důvěru podporovat. Rádi bychom rodiče zapojili do vzdělávání jako konzultanty (odborníky ve své profesi), do pomoci při opravách a zlepšeních na škole nebo jako dobrovolný dohled při sportovních a kulturních akcích.

Za důležité považujeme rozvíjet sociální dovednosti žáků. Děti se učí navazovat a upevňovat vzájemné vztahy, spolupracovat při řešení úkolů, respektovat své okolí a zvládat případné konfliktní situace. Učí se porozumět samy sobě, vnímat dopady svého jednání, poznávat vlastní hodnotu a budovat sebedůvěru. K rozvoji sociálních dovedností budeme nadále využívat i Žákovský parlament, který má v naší škole již dlouholetou tradici.

 Chceme být aktivní součástí místního společenství. Podílíme se na organizaci akcí pro veřejnost a podporujeme společensky prospěšné aktivity. Žáky školy vedeme k aktivní účasti na společenském dění a také spolupracujeme se spolky v obci. Chceme, aby se naši žáci – mladší spoluobčané, z nichž někteří časem odejdou do jiných regionů, věděli, že mají svou obec a svou školu, ve které je zase rádi uvítáme.

Jedním z hlavních úkolů naší mateřské školy je připravit děti na vstup do prvního ročníku základní školy a zabezpečit jim tak úspěšný přechod z mateřské školy do základní školy. Pro zvládnutí stanovených cílů je nutná dobrá spolupráce a komunikace s učitelkami 1. stupně ZŠ. Proto vyváříme dobré přátelské vztahy mezi zaměstnanci. Podporujeme vzájemné náslechy učitelů 1. stupně a učitelů MŠ a interní setkání k diskusi nad metodickým vedením dětí, rozvojem a stimulací percepčně-motorických schopností a dovedností dětí potřebných pro úspěšný nástup do ZŠ. 

Mateřská škola vypracovává spolu se základní školou plán spolupráce, který je v průběhu školního roku naplňován. Rodičům předškolním dětem základní škola nabízí účast v programu Škola volá, který vedou pedagogové 1. stupně s cílem ulehčit nástup dětí k povinné školní docházce. Využívá se i možností účastí dětí mateřské školy ve společných akcích pořádaných ZŠ.  Společně budeme i v budoucnu vytvářet takové předpoklady, aby děti nepřicházely do ZŠ jako do neznámého prostředí, ale aby se na školu se těšily.  

Naše škola se kromě „běžného“ vzdělávání našich žáků účastní mnoha společenských, sportovních a kulturních akcí. V tomto hodláme pokračovat i ve spolupráci s rodičovskou veřejností.

 Dáváme o sobě pravidelně vědět na webových stránkách školy, na instagramu a ve zpravodaji obce. Tradičně pořádáme:

Sběr papíru

Dopravní soutěž

Charitativní akce

Noc s Andersenem

Den matek

Rozloučení s předškoláky

Slavnostní pasování prvňáčků

Vánoční či velikonoční jarmark

Adaptační kurz

Lyžařský kurz

Cyklistický kurz

Branně záchranný či plavecký výcvik

Den Země

Školy v přírodě

Návštěvy divadla, kina

Exkurze

Minikurz tance a společenské výchovy

Program Hasík (spolupráce s hasiči)

Tematické přednášky a programy z oblasti prevence

Projektové dny Žákovského parlamentu

Projektové dny k různým významným výročím

Beseda s rodiči předškoláků

Škola volá – projekt pro předškoláky

Slavnostní rozloučení s deváťáky

V Hodslavicích dne 31. 5. 2024

                                                                                        Mgr. Bc. Martina Holubová, ředitelka školy

Pracovní doba školní družiny

Edita Stoklásková, vedoucí školní jídelny MŠ a ZŠ

Karel Schindler, hlavní kuchař ZŠ

Alice Tobolová, kuchařka ZŠ

Jane Dohnalová, pomocná síla v kuchyni ZŠ

Kristýna Křesálková, kuchařka MŠ

Lenka Klimentová, správní zaměstnanec ZŠ

Danuše Byrtusová, správní zaměstnanec ZŠ

Kristýna Krutílková, správní zaměstnanec ZŠ

Dana Myšková, domovnice MŠ

Andrea Turecki, správní zaměstnanec a kuchařka MŠ

Martin Drda, školník ZŠ

Lada Geryková, účetní školy

František Palacký

František Palacký se narodil 14. června 1798 v Hodslavicích na Moravě. Jeho otec byl luteránským učitelem ve vesnici. František měl 11 sourozenců a byl ze všech nejnadanější. Po škole u svého otce navštěvoval od roku 1807 německou školu v Kunvaldu (dnešní Kunín) u Nového Jičína. V roce 1809 ho otec z této školy odvolal, aby nepřešel na katolickou víru. Od roku 1809 studoval evangelickou latinskou školu v Trenčíně a od roku 1812 evangelické lyceum v Prešpurku (dnešní Bratislavě). Vysokoškolského vzdělání se mu však nedostalo a naprostou většinu znalostí získal samostudiem.

Palacký se stal s pomocí Niny Zerdahelyové vychovatelem dětí ve šlechtické rodině, aktivně a úspěšně se účastnil intelektuálních debat. Četl spisy různých obrozenců, zejména Jungmanna a společně s P. J. Šafaříkem napsal práci Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818).

Roku 1820 se ve Vídni setkal s Josefem Dobrovským. Roku 1823 odjel do Prahy. V té době ovládal 11 jazyků, měl znalosti vybraného společenského chování, historie, věd, literatury. V Praze zůstal do konce života.

Po sňatku s bohatou dcerou právníka Terezií Měchurovou roku 1827 byl finančně zabezpečen a tak se mohl maximálně věnovat bádání. V roce 1829 se zasloužil o vydávání českého Časopisu společnosti vlasteneckého muzea v Čechách a zúčastnil se založení Matice české. Začátkem třicátých let byl jmenován zemským historiografem - měl na starost sepsat dějiny Čech. Jeho největším historickým dílem jsou Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, na které se dlouho a pečlivě připravoval. Byl nesmírně pracovitý a podnikal cesty po mnoha evropských archivech. První díl vyšel roku 1836 v němčině a roku 1848 česky. Toto dílo popisuje historii českého národa od nejstarších dob až do nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526. Nejvýše hodnotí dobu husitskou.

Roku 1843 vstupuje Palacký do politiky - byl požádán o přednášky státoprávních dějin Čech. Spolu s Karlem Havlíčkem zastával myšlenky austroslavismu.

Během revoluce v roce 1848 byl do politiky vtažen nejprve vládními kruhy. Stal se členem Národního výboru a předsedou Slovanského sjezdu. Po veřejném dopise frankfurtskému sněmu z 11. dubna 1848 se stal František Palacký symbolem českého veřejného života. Byl pro zachování Rakouska jako federativního soustátí. Rakousko se nesmělo stát součástí Německa, protože by tím byla narušena rovnováha v Evropě - na jedné straně Německo, na druhé Rusko.

Po potlačení revoluce byl donucen stáhnout se z politického života a v období Bachova absolutismu byl soukromým literátem a dějepiscem. Roku 1861 se opět vrátil do politiky. Byl členem panské sněmovny a zároveň opět spolupracoval se šlechtou. Stal se představitelem staročechů. Své politické představy formuloval v úvaze Idea státu rakouského (1865).

Roku 1868 se Palackému dostalo cti prvního poklepání na základní kámen budoucího Národního divadla. Zanedlouho poté se mu začalo říkat Otec národa.

František Palacký zemřel 26. května 1876 na zápal plic. Smutečního pochodu Prahou se zúčastnilo asi 50 000 lidí. Rakev s jeho ostatky byla uložena do rodinné hrobky v Lobkovicích.